Od nepolitické politiky k politické soutěži: HOS a Demokratická iniciativa

Na konci osmdesátých let se však politická situace měnila. Sovětská perestrojka, rostoucí veřejné protesty a vznik nových skupin otevřely otázku, zda obrana práv ještě stačí. Hnutí za občanskou svobodu a Demokratická iniciativa představovaly dvě odlišné odpovědi. Obě se pohybovaly v blízkosti chartistického prostředí, ale začaly mluvit jazykem politického programu, plurality a odpovědnosti za budoucí uspořádání země.

Hnutí za občanskou svobodu zveřejnilo v říjnu 1988 manifest Demokracii pro všechny. Dokument žádal právní stát, svobodné volby, nezávislé soudnictví, hospodářskou reformu, ochranu životního prostředí i respekt k národním a občanským právům. Šlo o širokou platformu, pod níž se mohli setkat lidé různých ideových proudů. HOS se nepředstavovalo jako hotová politická strana. Spíše chtělo vytvořit veřejný prostor, v němž se může pluralitní politika teprve zrodit. Oproti klasickým chartistickým prohlášením však již nevycházelo jen z kontroly dodržování práva; formulovalo také základní představu o demokratické změně.

Demokratická iniciativa postupovala přímočařeji. Skupina kolem Emanuela Mandlera, Bohumila Doležala a dalších autorů zdůrazňovala, že společnost potřebuje skutečnou politickou opozici, programovou soutěž a instituce schopné převzít odpovědnost. V dopisech státním orgánům a programových textech se pokoušela vystupovat jako legální politické sdružení, nikoli pouze jako volné společenství kritiků. Tento krok vyvolával v části disentu obavy. Předčasná stranická organizace mohla podle skeptiků rozdělit opozici, usnadnit represi a vytvářet reprezentaci bez veřejného mandátu.

Spor nebyl jen taktický. Dotýkal se Havlova pojmu „nepolitické politiky“ i zkušenosti s únorem 1948 a sovětským modelem stranické moci. Někteří chartisté se obávali, že tradiční politika znovu podřídí pravdu, osobní odpovědnost a občanskou iniciativu boji o funkce. Jiní namítali, že odmítání politické soutěže ponechává pole komunistické straně a nedává občanům možnost volit mezi konkrétními programy. Historiografie středoevropského disentu ukazuje, že podobné napětí existovalo také v Polsku a Maďarsku: morální opozice musela v určitém okamžiku rozhodnout, zda a jak se promění v politického aktéra.

HOS a Demokratická iniciativa se nepohybovaly ve vzduchoprázdnu. Navazovaly na dlouhou práci Charty, VONS, samizdatu a nezávislých seminářů. Zároveň reagovaly na mladší iniciativy a na občany, kteří již nechtěli jen číst prohlášení, ale očekávali návrh změny. Jejich texty pomáhaly rozšiřovat slovník opozice o svobodné volby, místní samosprávu, politickou odpovědnost a hospodářskou pluralitu.

Listopad 1989 spor nevyřešil teoreticky; jednoduše jej urychlil. Občanské fórum muselo během několika dnů spojit princip širokého hnutí s praktickým vyjednáváním o moci. Lidé z HOS i Demokratické iniciativy do tohoto procesu vstoupili s rozdílnými zkušenostmi a představami. Jejich předlistopadová debata proto není okrajovou kapitolou. Ukazuje okamžik, kdy se lidskoprávní opozice začala připravovat na možnost, že režim skutečně skončí, a kdy morální autorita musela hledat vztah k programu, organizaci a demokratické soutěži.

Literatura a prameny

HNUTÍ ZA OBČANSKOU SVOBODU. Demokracii pro všechny: manifest Hnutí za občanskou svobodu, 15. října 1988. Digitální záznam ČSDS: https://csds.cz/cs/g6/5148-DS.html

KLUB NA OBRANU DEMOKRACIE. Čtvrtstoletí Demokratické iniciativy. Praha: Klub na obranu demokracie, 2014. https://klubod.cz/wp-content/uploads/Brozura-DI-web.pdf

OTÁHAL, Milan. Opozice, moc, společnost 1969–1989. Praha: Maxdorf, 1994. https://www.usd.cas.cz/publikace/opozice-moc-spolecnost-prispevek-k-dejinam-normalizace/

SUK, Jiří. Labyrintem revoluce: aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize. Praha: Prostor, 2003. https://www.usd.cas.cz/publikace/labyrintem-revoluce-akteri-zapletky-a-krizovatky-jedne-politicke-krize/

FALK, Barbara J. The Dilemmas of Dissidence in East-Central Europe. Budapest: Central European University Press, 2003. https://doi.org/10.1515/9786155211164

KENNEY, Padraic. A Carnival of Revolution: Central Europe 1989. Princeton: Princeton University Press, 2002. https://www.jstor.org/stable/j.ctv173f1r5

BOLTON, Jonathan. Worlds of Dissent: Charter 77, The Plastic People of the Universe, and Czech Culture under Communism. Cambridge, MA: Harvard University Press, 2012. https://www.hup.harvard.edu/books/9780674416932

GARTON ASH, Timothy. The Uses of Adversity: Essays on the Fate of Central Europe. New York: Random House, 1989. https://search.worldcat.org/title/The-uses-of-adversity-%3A-essays-on-the-fate-of-Central-Europe/oclc/781973675