Mezinárodní pakty vstoupily pro Československo v platnost
Pakty o občanských, politických, hospodářských, sociálních a kulturních právech se staly závazkem, na který se později odvolalo Prohlášení Charty 77.
Chronologický rejstřík
Časová osa Charty 77
Přesné události, dokumenty, osobnosti, úmrtí a výročí od právních předpokladů vzniku Charty po současnou veřejnou paměť.
Desetiletí
1970 až 1979
1976
Pakty byly zveřejněny ve Sbírce zákonů
Oficiální zveřejnění umožnilo signatářům porovnat právní závazky státu s každodenní normalizační praxí.
1977
Prohlášení Charty 77
Zakládající text vymezil Chartu jako volné, neformální a otevřené společenství bez členství a stálých orgánů.
StB zadržela kurýry s Prohlášením
Václav Havel, Ludvík Vaculík a Pavel Landovský byli zadrženi při pokusu doručit text státním institucím a ČTK.
Rudé právo zahájilo veřejnou kampaň proti Chartě
Deník zveřejnil denunciační článek Čí je to zájem, aniž by domácím čtenářům zpřístupnil samotné Prohlášení.
Prohlášení převzala podatelna Federálního shromáždění
Parlamentní podatelna zaznamenala zásilku Jana Patočky s Prohlášením a seznamem prvních signatářů.
Vyšel článek Ztroskotanci a samozvanci
Text v Rudém právu se stal hlavním jazykovým vzorem státní očerňující kampaně proti signatářům.
Shromáždění známé jako Anticharta
V Národním divadle proběhl státem organizovaný veřejný rituál loajality kulturních pracovníků.
Zemřel Jan Patočka
První mluvčí Charty zemřel po sérii vyčerpávajících výslechů Státní bezpečnosti.
Novými mluvčími se stali Ladislav Hejdánek a Marta Kubišová
Obměna mluvčích ukázala, že Charta pokračuje i po smrti Jana Patočky a věznění Václava Havla.
1978
Vznikl Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných
VONS začal systematicky ověřovat a zveřejňovat případy lidí stíhaných z politických důvodů.
Václav Havel znovu převzal funkci mluvčího
Po další obměně zastupovali Chartu lidé z různých názorových a profesních prostředí.
1979
StB zatkla členy VONS
Zadrženi byli mimo jiné Václav Benda, Jiří Dienstbier, Václav Havel, Dana Němcová, Petr Uhl a Otta Bednářová.
Začal proces se členy VONS
Soudní řízení potrestalo dokumentaci politické represe nepodmíněnými tresty odnětí svobody.
Desetiletí
1980 až 1989
1983
Charta oznámila novou trojici mluvčích
Mluvčími se stali Anna Marvanová, Jan Kozlík a Radim Palouš, později doplnění podle možností a zásahů režimu.
Charta odpověděla francouzským mírovým organizacím
Sdělení reagovalo na pozvání na shromáždění francouzských mírových organizací a připomnělo mezinárodní rozměr občanské spolupráce.
1986
VONS shrnul téměř šest set evidovaných případů
Souhrnné sdělení ukázalo rozsah dlouhodobé dokumentace politických procesů a policejních zásahů.
1987
Slovo ke spoluobčanům
Charta vyzvala k občanské aktivitě a k pravdivému pojmenovávání problémů v každodenním životě.
Dokument Aby se dalo dýchat
Text upozornil na katastrofální stav životního prostředí a spojil ekologická data s právem veřejnosti na informace.
Demonstrace ke Dni lidských práv
Na Staroměstském náměstí se sešly přibližně dva tisíce lidí navzdory policejnímu dohledu a zásahům.
1988
Povolená demonstrace na Škroupově náměstí
Shromáždění ke Dni lidských práv se stalo jedním z viditelných kroků k veřejné opozici na konci osmdesátých let.
1989
Začal Palachův týden
Pietní shromáždění a následné policejní zásahy mobilizovaly veřejnost a propojily různé opoziční proudy.
Zveřejněna petice Několik vět
Text požadoval propuštění politických vězňů, svobodu shromažďování, médií, kultury i veřejnou diskusi o minulosti.
Policejní zásah na Národní třídě
Násilné potlačení studentské demonstrace spustilo události, které vedly k pádu komunistického režimu.
Vzniklo Občanské fórum
Řada signatářů a spolupracovníků Charty vstoupila do nové veřejné platformy pro vyjednávání demokratické změny.
Desetiletí
1990 až 1999
1990
První veřejné shromáždění signatářů
V Praze se konalo první shromáždění signatářů Charty 77 po pádu režimu.
1992
Charta ukončila původní činnost
Po patnácti letech se uzavřela činnost iniciativy v podobě pravidelných mluvčích a společně vydávaných dokumentů.
1997
Dvacet let Charty 77
První velké výročí ve stabilizované demokracii otevřelo otázku, jak odlišit živou paměť, historický pramen a veřejný symbol.
Desetiletí
2000 až 2009
2007
Vyšla souborná edice dokumentů Charty 77
Třísvazkové vydání zpřístupnilo 598 dokumentů, doprovodné materiály, soupis signatářů, mluvčích, literatury a faksimile.
Desetiletí
2010 až 2019
2010
Zemřel Ivan Medek
Novinář, signatář a exilový hlas Charty spojoval domácí informace s posluchači zahraničního vysílání.
2011
Zemřel Václav Havel
Spoluautor Prohlášení, první mluvčí Charty, politický vězeň a pozdější prezident zemřel ve věku 75 let.
2012
Originál Charty byl poprvé veřejně vystaven
Výstava ukázala strojopis, rukopisné poznámky a původní podpisy jako fyzické stopy vzniku dokumentu.
2017
Čtyřicet let od doručení Prohlášení parlamentu
Parlamentní knihovna a archiv zpřístupnily originální strojopis i dobové dokumenty k jeho přijetí.
Desetiletí
2020 až 2029
2020
Zemřel Ladislav Hejdánek
Filosof, signatář a mluvčí Charty spojoval obranu lidských práv s důrazem na pravdu a osobní odpovědnost.
2021
Zemřel Petr Uhl
Novinář, politický vězeň, spoluzakladatel VONS a obránce lidských práv patřil k nejvytrvalejším dokumentátorům represe.
2023
Zemřela Dana Němcová
Psycholožka, signatářka, členka VONS a mluvčí Charty spojovala dokumentaci bezpráví s praktickou pomocí rodinám stíhaných.
2024
Zemřel František Janouch
Jaderný fyzik a zakladatel Nadace Charty 77 organizoval ze zahraničí podporu disidentům a jejich rodinám.
2026
Zemřel Jiří Wolf
Signatář a politický vězeň zanechal zásadní svědectví o brutálních podmínkách ve věznici Minkovice.
Zveřejněn program padesátého výročí
Instituce připravují pro rok 2027 výstavy, nové knihy a veřejné debaty o odkazu Charty 77.