Národní knihovna digitalizuje díla signatářů Charty 77 a samizdat

Společný projekt Národní knihovny a Microsoftu má zpřístupnit vydaná díla, samizdatové edice, překlady i zahraniční vydání v České digitální knihovně.

Společný projekt knihovny a technologické společnosti

Národní knihovna České republiky oznámila 25. května 2026 společný projekt se společností Microsoft, jehož cílem je digitalizovat díla autorů a editorů spojených s Chartou 77 a samizdatovou literaturu. Projekt při své první návštěvě České republiky zahájila Lisa Monaco, prezidentka Microsoft Global Affairs. Obě instituce tím navázaly na memorandum o spolupráci podepsané v říjnu 2025. Digitalizace se soustředí na fondy, které dokumentují nezávislou literaturu, občanskou opozici a způsoby, jimiž se zakázané texty šířily mimo oficiální struktury.

Pro knihovnu nejde pouze o převod papírové stránky do obrazového souboru. Materiály je nutné vyhledat, odborně popsat, připravit ke snímání a propojit s katalogizačními údaji tak, aby je bylo možné spolehlivě nalézt. Samizdatové exempláře navíc často vznikaly strojopisným opisem na nekvalitním papíře a v malém počtu kopií. Digitální zpracování snižuje potřebu manipulovat s originálem a současně rozšiřuje možnost studia pro badatele, studenty i veřejnost, která nemůže osobně pracovat ve fondech Národní knihovny.

Dvě fáze do června 2027

Vstupní fáze měla být dokončena do června 2026 a zaměřila se na vydaná díla autorů a editorů spojených s Chartou 77. Druhá fáze je plánována od července 2026 do června 2027. Má zahrnout samotnou samizdatovou literaturu a další díla lidí spojených s Chartou, a to nejen v českých vydáních. Projekt počítá také s dostupnými překlady a zahraničními edicemi. Takto vymezený soubor může ukázat, jak texty přecházely mezi domácím samizdatem, exilem a cizojazyčným prostředím a jak se jejich čtenářský dosah měnil v různých zemích.

Výsledná data mají být zpřístupňována prostřednictvím České digitální knihovny v souladu s autorským zákonem. Tato podmínka znamená, že způsob přístupu se může lišit podle právního stavu konkrétního díla. Digitalizace sama automaticky neruší autorská práva ani nevytváří neomezenou možnost šířit každý soubor. Projekt proto spojuje technickou dostupnost s právní správou obsahu. První fázi financuje Microsoft Open Innovation Center, které má podpořit také její propagaci.

Petlice, Expedice a zvláštní fondy

Ve sbírkách Národní knihovny jsou stovky dokladů samizdatové literatury, které byly před rokem 1989 uloženy v takzvaných zvláštních fondech. Vedle jednotlivých textů projekt zahrne tituly z významných opisových řad. Patří mezi ně Edice Petlice řízená Ludvíkem Vaculíkem a Edice Expedice spojená s Václavem a Olgou Havlovými. V těchto edicích vycházely romány, eseje, politické texty a další práce, které státní nakladatelství nesměla nebo nechtěla vydat. Dochované svazky proto nesou literární obsah i stopu praktické práce písařů, editorů, knihařů a distributorů.

Digitální soubor může jednotlivé dokumenty znovu zasadit do souvislostí, které se při práci s izolovaným exemplářem snadno ztrácejí. Uživatel může porovnávat různá vydání, vyhledat dílo podle autora nebo edice a sledovat vazby mezi domácím opisem, exilovým tiskem a pozdějším oficiálním vydáním. Pro dějiny Charty 77 je tato možnost zvlášť důležitá, protože její prohlášení, dokumenty a související literatura vznikaly v síti osobních kontaktů. Digitální knihovna může tuto rozptýlenou produkci zpřehlednit, aniž by nahrazovala péči o fyzické originály.

Výstava k padesátému výročí Charty

Projekt směřuje k roku 2027, kdy uplyne padesát let od vzniku Charty 77 a zároveň dvě stě padesát let od otevření Národní knihovny veřejnosti. V Klementinu má vzniknout výstava propojující originální samizdatové dokumenty s jejich digitálními podobami. Návštěvníci mají mít možnost prohlížet texty na velkoplošných obrazovkách a současně vidět materiální podobu opisů, které před půlstoletím kolovaly v omezeném počtu mezi lidmi vystavenými policejnímu zájmu. Spojení obou forem může vysvětlit obsah dokumentu i riziko spojené s jeho výrobou a předáváním.

Národní knihovna se digitalizaci a elektronickému zpřístupňování věnuje od raných devadesátých let. Nový projekt tuto dlouhodobou práci vztahuje ke konkrétnímu souboru, který má význam pro literaturu, moderní dějiny i občanské vzdělávání. Jeho hodnota nebude záviset jen na počtu naskenovaných stran, ale na kvalitě popisu, stabilitě digitálního uložení a srozumitelném přístupu. Pokud se tyto části podaří spojit, může se samizdat z obtížně dostupného archivního předmětu stát spolehlivým studijním pramenem pro další generace, aniž by ztratil svou historickou a právní souvislost.