Stát ocenil občanský odpor Marty Kubišové, její práci pro Chartu 77 a dlouhodobé odmítání spolupráce s normalizační mocí.
Marta Kubišová získala osvědčení účastnice třetího odboje
Stát ocenil občanský odpor Marty Kubišové, její práci pro Chartu 77 a dlouhodobé odmítání spolupráce s normalizační mocí.
Osvědčení převzaté v Paláci Archa
Marta Kubišová převzala 22. října 2025 v pražském Paláci Archa osvědčení účastnice odboje a odporu proti komunismu. Dokument jí předali zástupci Ministerstva obrany a Ústavu pro studium totalitních režimů. Ocenění vychází ze zákona č. 262/2011 Sb. a vyjadřuje státní uznání lidem, kteří se aktivně postavili komunistickému režimu. Součástí předání byl také slavnostní dekret a pamětní odznak.
Kubišová o status sama nepožádala. Návrh s jejím souhlasem podal ředitel ÚSTR, což umožnila novelizace zákona účinná od roku 2024. Tento postup má význam u lidí, kteří svou tehdejší činnost nevnímají jako zásluhu, o niž by měli sami žádat, nebo pro něž je administrativní proces obtížný. Ústav může na základě archivního výzkumu připravit podklady a doložit konkrétní formy odporu. V případě Kubišové tak stát spojil veřejně známý životní příběh s přesnou dokumentací represivních zásahů.
Od zákazu zpívat k občanskému odporu
Kubišová patřila na konci šedesátých let k nejvýraznějším československým zpěvačkám. Po srpnové okupaci se její píseň Modlitba pro Martu stala symbolem naděje a odporu vůči návratu nesvobody. Normalizační moc jí od února 1970 znemožnila veřejně vystupovat. Zákaz nebyl výsledkem běžného uměleckého rozhodování. Šlo o politickou perzekuci, která měla odstranit známou osobnost z veřejného prostoru a přerušit její kontakt s publikem.
Po vynuceném konci pěvecké dráhy pracovala v civilních zaměstnáních. Profesní zákaz ji však nepřivedl k veřejnému odvolání dřívějších postojů ani ke spolupráci s režimem. Její odpor měl dlouhodobou podobu osobní důslednosti. Právě tuto kontinuitu osvědčení připomíná. Nehodnotí jediný izolovaný čin, ale soubor rozhodnutí, která Kubišovou vystavovala existenčnímu omezení a policejnímu zájmu v době, kdy návrat na scénu závisel na politické poslušnosti.
Podpis Charty a práce mluvčí
Marta Kubišová připojila podpis k Prohlášení Charty 77 dne 27. prosince 1976. V září následujícího roku se stala jednou z jejích mluvčích. Funkce mluvčího nebyla čestným titulem. Znamenala veřejnou odpovědnost za komunikaci iniciativy, podepisování stanovisek a kontakt s domácími i zahraničními adresáty. Mluvčí byli vystaveni výslechům, sledování a dalším formám nátlaku, protože svým jménem zaručovali kontinuitu veřejného vystupování Charty.
Kubišová upozorňovala na porušování lidských práv a na nespravedlivé politické procesy. Její známé jméno dávalo sdělením Charty zvláštní viditelnost, současně však zvyšovalo tlak bezpečnostních složek. Zapojení nebylo návratem k profesionální kariéře jinými prostředky. Charta neměla možnost nabídnout zaměstnání, ochranu ani veřejnou scénu. Podpis a práce mluvčí naopak potvrzovaly, že Kubišová přijala občanskou odpovědnost i v situaci, kdy jí stát už předtím odebral povolání.
Archivní dokumenty jako základ uznání
ÚSTR připravil k návrhu dokumentaci založenou na archivních pramenech. Materiály dokládají dlouhodobé sledování Kubišové Státní bezpečností a činnost dalších represivních složek. Pro rozhodování o osvědčení je tak důležité nejen pozdější veřejné hodnocení, ale i záznamy samotného režimu. Ty zachycují, koho považoval za odpůrce, jaké prostředky proti němu používal a jak dlouho kontrola trvala. Archivní spis se tím může stát podkladem pro formální uznání člověka, kterého měl původně umlčet.
Ocenění z roku 2025 nepřidává Kubišové význam, který by předtím neměla. Veřejnost její roli znala a její písně i občanské postoje dávno patří ke kulturní paměti země. Osvědčení však představuje konkrétní akt demokratického státu, jenž uznává odpor proti předchozí diktatuře. Připomíná také, že třetí odboj neměl pouze podobu tajných skupin nebo násilných akcí. Patřilo k němu i dlouhodobé odmítání lži, práce pro lidská práva a ochota veřejně nést odpovědnost za své jméno.