Zpráva · 2. 2. 2026

Paměť národa a Knihovna Václava Havla spojily síly při připomínání Charty 77

Dlouhodobé partnerství propojí svědectví pamětníků s debatami o lidských právech, občanské společnosti a moderních dějinách.

Dlouhodobé partnerství propojí svědectví pamětníků s debatami o lidských právech, občanské společnosti a moderních dějinách.

Memorandum o dlouhodobém partnerství

Ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa a ředitel Knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček podepsali 2. února 2026 memorandum o dlouhodobé spolupráci. Partnerství se zaměří na moderní české dějiny, ochranu lidských práv, občanskou společnost a odkaz Charty 77. Spojuje dvě instituce, které s historickou pamětí pracují odlišnými, ale doplňujícími se způsoby. Post Bellum buduje prostřednictvím projektu Paměť národa rozsáhlou sbírku svědectví, zatímco knihovna spravuje a zpřístupňuje Havlovo dílo a vytváří prostor pro veřejnou diskusi.

Dohoda nepředstavuje jen obecné prohlášení o společných hodnotách. Tisková zpráva stanovila první konkrétní program v podobě pěti veřejných večerů během pěti měsíců. Každý měl představit životní osud spojený s Chartou 77, politickým vězněním, disentem nebo undergroundem a následně přivést pamětníka do přímé diskuse s publikem. Tento formát propojuje dokumentované svědectví s možností ptát se na jeho význam pro současnost.

První večer s Janem Litomiským

První setkání bylo naplánováno na 5. února 2026 v prostorách Knihovny Václava Havla. Hostem se stal Jan Litomiský, signatář Charty 77, člen Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, bývalý politický vězeň a pozdější politik. Na začátku osmdesátých let strávil tři roky ve věznici Bory. Jeho příběh umožňuje sledovat nejen samotnou represi, ale také praktickou solidaritu VONS a proměnu člověka z disentu v účastníka demokratické politiky po roce 1989.

Volba živého pamětníka mění charakter historického večera. Archivní dokument může přesně doložit datum zatčení, rozsudek nebo postup vyšetřovatelů. Osobní svědectví zachycuje rozhodování pod tlakem, vztahy s blízkými, strach i způsob, jakým člověk zkušenost vyhodnocuje po desetiletích. Program nemá jednu vrstvu nahrazovat druhou. Jeho smyslem je konfrontovat paměť s ověřenými prameny a dát publiku možnost rozlišovat mezi tím, co lze doložit, a tím, co patří k osobnímu prožitku a pozdější interpretaci.

Záznam jako součást veřejného archivu

Organizátoři oznámili, že program jednotlivých večerů zveřejní na stránkách Post Bellum a Knihovny Václava Havla i mezi událostmi Paměti národa. Z akcí mají vznikat audiovizuální záznamy dostupné také prostřednictvím internetové televize Havel Channel. Setkání tak nebude omezeno kapacitou sálu ani jedním večerem. Záznam lze později využít ve výuce, při samostatném studiu nebo jako doplněk k životopisům pamětníků v digitálních archivech.

Takový způsob zpřístupnění vyžaduje redakční odpovědnost. Natočená debata není sama o sobě úplným historickým pramenem a nemůže nahradit archivní dokumentaci. Může však uchovat hlas, způsob vyprávění a otázky, které klade současné publikum. Když je spojena s přesnými popisy osob a událostí, stává se cennou vrstvou veřejné paměti. Partnerství využívá zkušenost Post Bellum s natáčením orální historie a technické i programové zázemí knihovny pro dlouhodobé vedení veřejných debat.

Odkaz Charty jako současné téma

Spolupráce začíná v roce bezprostředně před padesátým výročím vzniku Charty 77. Výroční datum může přitáhnout pozornost, partnerství však míří dál než k jednorázové oslavě. Témata lidských práv, svědomí, občanské odpovědnosti a tlaku státu na jednotlivce mají být probírána prostřednictvím konkrétních osudů. To pomáhá zabránit tomu, aby se Charta změnila v nehybný symbol bez vztahu k rozhodnutím, která její signatáři skutečně činili.

Dlouhodobý význam dohody bude záviset na kvalitě programu, otevřenosti diskuse a dostupnosti výsledných záznamů. Už samotné spojení dvou rozdílných archivních a vzdělávacích tradic je však důležitou zprávou. Paměť národa přináší široké spektrum životních zkušeností a Knihovna Václava Havla nabízí kontext díla a veřejného působení jedné z klíčových osobností Charty. Společně mohou ukázat, že dějiny iniciativy netvoří pouze slavná jména, ale také síť méně známých lidí, jejich vztahů a rozhodnutí.

Prameny a poznámky

  1. Archivní dokumentKnihovna Václava Havla: Tisková zpráva o partnerství s Pamětí národa
  2. Redakční pramenPost Bellum: Novinky a společný program